PRAKTICKÉ INFORMACE, JAK NAJÍT PRÁCI V USA
autor: Kateřina Falk
Kdokoliv, kdo nemá v USA Green Card (GC) nebo závislé vízum, na které je možné pracovat, např.: J-2, si v USA musí vyřídit vlastní pracovní vízum. Existuje velké množství pracovních víz a jejich nároky se silně liší podle jednotlivých případů, úrovně vzdělání, praxe, oborů, atd. USA dává pracovní víza především jenom vzdělaným – inženýrům, úspěšným vědcům, sportovcům, umělcům/hercům/hudebníkům, modelkám, investorům, bankéřům/ekonomům atd. Bohužel neexistuje žádný recept, jak najít zaměstnavatele v USA.
Většinou pokud člověk na takovou možnost má, tyto příležitosti se naskytnou samy. Povětšinou toto jde přes kontakty a všeobecnou povědomost o schopnostech daného člověka, např.: pokud je známý sportovec a agent mu zařídí místo v klubu v USA, vědec prezentující na mezinárodních konferencích, „Headhunting“, specializované „job sites“ pro technické obory, LinkedIn, atd.
V žádném případě nelze získat pracovní vízum v USA, pokud plánujete pracovat jako uklízečka, zedník, řidič náklaďáku nebo barman/číšník. Existují ale možnosti pro sezonní pracovníky např.: „camp counsellor“, tj. vedoucí na letních táborech, letní stáže (víza J-1), sezónní práce v zemědělství (víza H2A) nebo jiné sezónní práce jako plavčík, sportovní coach, atd. (víza H2B). V mnoha případech sezónních prací není potřeba, aby byl člověk studentem. Další dobrá a legální možnost jak jít na nějakou dobu pracovat do USA je také program Au-pair přes J-1 víza.
Veškerá (nejen) pracovní víza je potřeba vyřídit jedině ze zahraničí, tedy nejde přijet do USA jako turista (např. ESTA visa waiver), a pak doufat, že vás někdo zaměstná, to je silně protizákonné. Je tedy potřeba nejdříve najít zaměstnavatele, program či agenturu, která vás bude sponzorovat. Jakékoliv potřebné dokumenty na vystavení daného víza pak vyřídí zaměstnavatel nebo agentura, vy pak akorát s těmito listinami zajdete na konzulát USA, kde vám víza vystaví. Do USA můžete vycestovat až od začátku doby platnosti víza. Pozor! Většina pracovních víz je vydávána pro určitou pozici, nesmíte tedy během pobytu měnit zaměstnavatele nebo mít další zaměstnání.
- Blog a praktické informace o získání pracovních víz v USA: http://www.verzana.me.cz/cestopisy/2012-usa-texas-houston/16-proc-je-tak-tezke-ziskat-pracovni-vizum-v-usa.html
- Víza J-1 také umožňují pracovat v USA: http://j1visa.state.gov/programs
- Seznam pracovních víz do USA: http://www.uscis.gov/portal/site/uscis/menuitem.eb1d4c2a3e5b9ac89243c6a7543f6d1a/?vgnextoid=13ad2f8b69583210VgnVCM100000082ca60aRCRD&vgnextchannel=13ad2f8b69583210VgnVCM100000082ca60aRCRD
Dříve platilo, že na některých vízech J-1 (např. pro vědecké/technické pracovníky) bylo nutné se vrátit do Česka na 2 roky, tzv. „two-year home residency requirement“, než mohl člověk žádat o další vízum J-1. Toto pravidlo bylo zrušeno Českou republikou při reformě vízové politiky mezi USA a Českou republikou na podzim 2009. Bohužel jsem se ještě setkala s případy, kde různé sekretářky pořád tvrdily, že to takt je … není. Já jako fyzik dostala své druhé J-1 vízum bez návratu do ČR (můj formulář DS-2019 přímo říká „NO two-year home residency requirement“), i když se původní pravidla návratu domu vztahovala na můj případ. Ovšem, toto pravidlo stále platí pro určité typy těchto víz, např.: pro držitele vládních stipendií jako Fulbright (http://www.fulbright.cz/). Nedávejte tedy jen na to, co říká nějaká sekretářka, tyto informace pořádně ověřte zde:http://travel.state.gov/visa/temp/types/types_1267.html#twoyear a popřípadě se ptejte přímo na konzulátu.
- Info o H1B vízech: http://www.h1bvisa.org/
Zde je také důležité podotknout, že manžel(ka) držitele víza J-1 automaticky dostane vízum J-2, na které mohou volně pracovat či studovat bez omezení v USA, zatímco partner držitele víza H1B dostane vízum H-4, na které se pracovat nesmí. Držitel víza J-2 si může zažádat po příjezdu do USA o pracovní povolení přes US Citizenship and Immigration Serice (USCIS), musí prokázat, že jeho potenciální výdělek není stěžejní pro přežití páru/rodiny v USA, vydání povolení pak zpravidla trvá 2-3 měsíce. Další výhodou některých víz J-1, specificky pro výzkumníky je, že dva roky nemusejí platit daně z příjmu na území USA na základě daňové dohody („tax treaty“) mezi Českou republikou a USA. Pokud této možnosti chcete využít, neplýtvala bych penězi za právníky, stačí vystavit daňový domicil v ČR pro USA.
- Pracovní víza pro umělce: http://www.visapro.com/Immigration-Articles/?a=1636&z=48 .
Studenti mají nárok v USA pracovat na pár měsíců přes tzv. program „Work and Travel“. Víza J-1, pak vyřizují buď agentury nebo přímo zaměstnavatelé. Toto je určitě ideální zkušenost, dobrý způsob jak se naučit jazyk a poznat svět.
- Camp counsellor: http://www.greatcampjobs.com/
- Sezónní práce v Yellowstone NP: http://www.yellowstonejobs.com/
- Informace o stážích pro studenty (Fulbright): http://www.fulbright.cz/pracovni-staze
- Stáže pro studenty technických oboru: http://katjafalk.blogspot.com/2012/09/research-internships-for-students.html
Další stáže pro studenty:
Podobné stáže nejsou jen super způsob, jak cestovat a cvičit angličtinu, ale v dnešní době jsou skoro nezbytný základ pro dobrou kariéru, umožní vám získat potřebné zkušenosti v oboru a kontakty/reference.
Studentské vízum F-1 umožňuje pracovat jenom ve velmi omezeném rámci, většinou jen práce na kampusu univerzity na max. 20 hodin týdně a cokoliv jiného je zase ilegální. Po dokončení vysokoškolského studia v USA mají studenti nárok v USA zůstat nějakou dobu a rok pracovat v oboru studia přes program Optional Practical Training (OPT). Pokud se jedná o obor technický tato lhůta trvá až 18 měsíců.
Výborně zpracovaná stránka o pracovních možnostech pro zahraniční studenty na amerických VŠ je na http://www.istudentcity.com/immigration/imm_permission.asp
Ilegální pobyt v USA v žádném případě nedoporučuji. Pokud je zde někdo ilegálně, tak mu hrozí vysoká pokuta několik tisíc dolarů, záznam v rejstříku, zabavení veškerého majetku nabytého na území USA, zmrazení amerických účtů, možná vězení a určitě vyhoštění ze země a zákaz vstupu až na 10 let. Zaměstnavateli pak podle loňské novely zákona pokuta několika tisíc dolarů a zabavení licence. Ilegální práce je federální zločin!
V USA jsem potkala hodně mladých naivních lidí, kteří zde mají nasazené růžové brýle a sundají je často, až když už je pozdě. Neříkám, že v USA je život špatný, jen hodně záleží na situaci a člověk si musí upřímně zvážit své možnosti. Rozumný člověk si umí pořádně porovnat veškeré pro a proti. USA určitě není tak dobré místo pro lidi s nižším příjmem, co dělají manuální práce, na kterou není potřeba vzdělání nebo určité schopnosti. Takoví zaměstnavatelé prakticky nikdy neposkytují zdravotní pojištění a žádné jiné výhody a platy se pohybují na pouhých 10-20 dolarech za hodinu, což ve velké části USA nestačí na důstojný život (celkové náklady na slušný život pro jednu osobu v USA se pohybují od 25 tisíc dolarů na rok a výše – podle lokality, dražší je New York City a Los Angeles než třeba nějaká vesnička v Nebrasce, to je bez zdravotního pojištění a nákladů, průměrný plat je v USA 40 tisíc dolarů ročně, což dostávají lidé se vzděláním, manuální práce bývají v rozmezí 20 – 40 tisíc dolarů ročně, daně z příjmu jsou kolem 20%.
Hlavní nevýhoda či riziko ilegality v USA je ovšem vysoká pravděpodobnost, že naletíte a budete na milost všemožným podvodníkům a mafiánům/bossům. Už jsem za ty roky viděla hodně, třeba toto: http://www.verzana.me.cz/cestopisy/2003-usa-zivotni-zkusenost.html. Tento tvrdý příběh je z roku 2003, od té doby se situace ještě zhoršila, udeřila krize a nezaměstnanost stoupla na 10%, platy šly dolů a především se hodně přitvrdily zákony a opatření proti ilegálním přistěhovalcům.
Bacha na zdraví! Lidé v nižších příjmových skupinách, povětšinou manuální práce jako je úklid, práce v McDonalds, Walmart, atd. v USA normálně nemají nárok na zdravotní pojištění od zaměstnavatele. Platit zde za péči je neuvěřitelně drahá záležitost. Někteří rádi argumentují, ze zde platíte za kvalitu, což není pravda. Péče tu určitě lepší není, zažila jsem zdravotnictví ve Švédsku, Německu, Británii, Česku a USA, a když to porovnám, tak je USA těžce pozadu a ceny jsou desetinásobné. Toto není dobré podcenit, každá hloupost, ať se jedná o vytržení zubu nebo krevní test až po zlomenou nohu nebo operaci slepého střeva se může pohybovat v cenových relacích od 100 po 100 000 dolarů! Měsíční sazby za zdravotní pojištění bez pomoci zaměstnavatele mohou jít i přes 1 000 dolarů, záleží na společnosti a vašem zdraví. I s pojištěním ovšem bývají sazby neuvěřitelně vysoké kvůli tzv. „copay“, které může být velké procento z vypočítané ceny zákroku – povětšinou je to plná cena zákroku, kdyby byl vykonán v Evropě: http://www.washingtonpost.com/blogs/wonkblog/post/why-an-mri-costs-1080-in-america-and-280-in-france/2011/08/25/gIQAVHztoR_blog.html
Pokud nemáte možnost zažádat o jedno z víz pro studenty, špičkové odborníky, sportovce či umělce, či sezónní práce, tak vám spíše doporučuji vycestovat kdekoliv do zemí EU, Kanady, Nového Zélandu, Austrálie a mnoha dalších zemí, kde pracovat legálně není problém, platy bývají vyšší, když se sečtou veškeré náklady na život, zdravotnictví atd. a především je to bez rizika.
- Work and Travel v Kanadě: http://www.canadainternational.gc.ca/czech-tcheque/experience_canada_experience/index.aspx
- Working Holiday na Novém Zélandu: http://www.immigration.govt.nz/migrant/stream/work/workingholiday/czechwhs.htm
Různé hlouposti jako vzít si na oko Američana nebo Green Card Lottery bych ignorovala, není to zrovna nejpravděpodobnější způsob jak v USA legálně zůstat. Hodně štěstí!
Katka
DISCLAIMER: Autorka článku (Kateřina Falk) není imigračním právníkem a v žádném případě netvrdí, že tyto informace jsou úplné. Každé tvrzení obsahuje i odkaz na další informace a zdroje. Tedy používejte tento článek pouze jako rozcestník na seriózní zdroje informací, ne jako právní radu.
autor: Kateřina Falk
